"Abú Alí Ibn Síná Avicenna - Z díla" Věra Kubíčková a Karel Petráček (SNKLHU, 1954)
Naší vědeckou veřejnost není třeba seznamovat s Abú Alí ibn Sínou - Avicenou. Zná dobře nejen jeho jméno, ale i jeho význam pro celé myšlení středověké Evropy. Avicenna a s ním dlouhá řada ostatních vědců arabského chalífátu je oním spojovacím článkem mezi vědou antickou a vedou Evropy v druhém tisíciletí našeho letopočtu. A nejen článkem spojovacím, ale článkem, který nesmírně obohatil a obrodil antické vědění tím vším, co do něho vnesl z pokladnic kultur východních národů, stmelených pod vládou Arabů v mocnou říši.
Abú Alí ibn Sína (latin. Avicena) obsáhl encyklopedicky všecko tehdejší vědění a v disciplínách, jež dále samostatně rozvíjel, došel k vrcholu, jenž dlouho po něm nebyl překročen. Stejně i ve filosofii, kde se snažil zharmonizovat řecký světový názor, reprezentovaný především Aristotelem, s učením islámu.
Ibn Sína nebyl z vědců, kteří se uzavírají v úzký kruh odbornických problémů, vzdalujíce se od života, veřejnosti a dokonce i politické činnosti; a kdybychom chtěli hledat evropskou paralelu, která by nám přiblížila míru jeho postavy tvůrčí a lidské, našli bychom ji snad nejspíše v Goethovi. Byl-li prohlašován za nejvzdělanějšího člověka své doby, není v tom nadsázky, Ibn Sína ale nepodlehl kompromisu, a svobodu a samostatnost badatelské práce nezaměnil za pohodlné živobytí. Rovněž patřil k prvním vědcům, kteří vedle arabštiny tehdy samozřejmě psali vědecká díly taky svým rodným jazykem.
Jedním z charakteristických rysů, jenž snad nejvíce přibližuje středověkého vědce vzdálené země dnešnímu člověku, je to, jak úzce je celé dílo spjato s jeho životem. Lze to říci o celém jeho díle od drobných čtyřveršových epigramů, v nichž reaguje na živé problémy současnosti, až po jeho názory na poslání a úkol vědy, někdy až překvapivě moderní.
(Text byl převzat z úvodu knihy, autoři Věra Kubíčková a Karel Petráček)
........................................
Název: Abú Alí ibn Sína - Avicena - Z díla
Autor: Abú Alí ibn Sína - Avicena (980-1037)
Překlad: Věra Kubíčková a Karel Petráček
Vydavatelství: SNKLHU
Rok vydání: 1954
Počet stran: 213 s.
........................................
:: OBSAH ::
I. Úvodem
II. Arabský chalífát v době Ibn Sínově (Věra Kubíčková)
III. Životopis Ibn Sínuv (přel. Karel Petráček)
IV. Arabská filosofie a Ibn Sína (Karel Petráček)
V. Ukázka z díla (přel. Karel Petráček)
VI. Poesie (přel. Věra Kubíčková)
VII. Poznámky
a) Přehled arabské vědy
VIII. seznam literatury
a) nejdůležitější díla Ibn Síny
1. Díla encyklopedická pojednávající o různých dílech filosofie
2. Logika
3. Psychologie
4. Ethika a politika
5. Metafyzika a mystika
6. Medicína
7. Fyzika a matematika
8. Astronomie
9. Teorie hudby
b) Seznam užité literatury
Pro úplnost je seznam užitých děl doplněn údaji o dílech, která sice byla nedostupná, která však mají význam pro studium filosofie Ibn Síny. Rovněž jsou uvedeny články z časopisů.
