* fitra - knihovna *

  "Zmocňuje se nás pocit, že mezních možností umění bylo již dosaženo a rušení konvencí se vlastně stalo rutinou. Jsme-li ochotni cokoli považovat za umění - a takového bodu jsme vskutku dosáhli -, pak se jakákoli další inovace zdá nemožná, dokonce nepotřebná. V tomto momentě rozchodu s moderní kulturou, kdy avantgarda vyčerpala svůj záměr, bychom měli zvážit, čeho jsme dosáhli a co ztrácíme. Postmoderna skutečně nabízí širší pole svobody, jde o efekt toho, co Hegel nazval nepovedeným nekonečnem. Falešná komplexnost, jež pouze maskuje nedostatek významu.  Kvantitativní rozvoj umění a nahromadění jeho vitálních možností. Vzrůst očekávání a eskalace požadavků. Jednou ze znepokojujících skutečností ohledně moderního umění je, že od samého počátku ho pronásleduje ze strany veřejnosti pocit, že jde vlastně o podfuk. V minulosti všichni umělci ovládali stejné řemeslo, sdíleli tutéž vizi světa a drželi se společné víry - každý se naučil malovat stejným způsobem a sdílel společné nábo...

  Malcolm X (el-Hajj Malik el-Shabazz)  19.5.1925 – 21.2.1965 "America's greatest crime against the black man was not slavery or lynching, but that he was taught to wear a mask of self-hate and self-doubt." — Malcolm X "To me, the thing that is worse than death is betrayal. You see, I could conceive death, but I could not conceive betrayal." — Malcolm X "Don't be in a hurry to condemn because he doesn't do what you do or think as you think or as fast. There was a time when you didn't know what you know today." — Malcolm X "A wise man can play the part of a clown, but a clown can't play the part of a wise man." — Malcolm X “I do not pretend to be a divine man, but I do believe in divine guidance, divine power, and in the fulfillment of divine prophecy. I am not educated, nor am I an expert in any particular field but I am sincere, and my sincerity is my credentials.” — Malcolm X související: Radikál Malcolm X stále znekli...

  foto: Bílá mešita (Bosna a Hercegovina, Visoko), architekt Zlatko Ugljen, postaveno c. 1969 ( info zde ) Marxismus/kapitalismus INDEX: 01:19 Hakim a jeho příchod do České republiky v r. 1994. Jak vnímal politickou kulturu Tuniska a Česka? 03:40 Svoboda slova, policejní stát 05:25 Marxismus z pohledu věřícího (muslim, křesťan) 09:45 Raný Marx a byrokratizace marxismu Marxismus jako usmíření dvou myšlenkových směrů 19. století, viz přednáška Pavel Barši: "Tři utopie 19. století - prométhovsko-pokrokářská, romanticko-reakční a marxistická" 15:33 Marx učinil z práce modlu. Marxismus neřeší problém, ale jen převrací společenský třídní koncept (buržoazie vs. proletariát) 16:10 Marxismus popírá přirozený lidský nárok něco mít 17:49 Islám vs. marxismus 19:52 Islám nelze vtěsnat do některého z evropských ismů 23:49 Kapitalismus z pohledu věřícího (muslim, křesťan) 27:11 arabský socialismus 28:08 Marx jako "dobrý" ekonom, ale "špatný" sociolog 28:39 ruský fil...

Slovenský spisovatel Miroslav Hlaučo, pětatřicet let žijící v Čechách, byl oceněn Magnesii Literou za svůj román Letnice (1) jako kniha a debut roku 2025. Vítězství to je oprávněné, protože kniha se nesnaží být pseudorebelsky "houellebecqovská" jako u Davida Zábranského, manýristická v případě Jáchyma Topola nebo otravně bodrá jako u Hartla a Viewegha. Ještě více nás tyto dva vavříny překvapí, když vezmeme v potaz, že autor je oborově farmaceut (ale s vystudovanou režií na DAMU). Potud je vše jak má být, umění se nesnaží dělat ze sebe víc než je; Letnice ale nemusí být tak neproblematický příběh, když se na knihu (a autora) podíváme očima věřícího, který spíše ocení stejnojmennou povídku od Jana Čepa napsanou před 90 lety. Tento text nemá ambice hodnotit esteticky Hlaučův román, tam mu skutečně nelze asi moc vytknout, spíše bude kritikou, která ve veřejném prostoru nezní často a mohla by opět ateistům připomenout jejich vlastní kořeny a dávno zapomenuté tradice. Bůh a pojetí...

  foto: Umění C. G. Junga (Portál, 2019) ukázka z kniha "Árijský Kristus: tajný život Carla Junga" Richard Noll (1997, česky 2001) "Prvních šedesát let svého života - tedy v období "skrytého života", z hlediska historie téměř neznámé - byl Jung otevřeně hostilní vůči židovskokřesťanským ortodoxním názorům, zvláště vůči judaismu a římskokatolické církvi. V současné době se ukázalo, že se patriarchální monoteismus ortodoxní židovskokřesťanské víry zhroutil. Prázdné místo však protestanti, katolíci i židé stále více vyplňují alternativním synkretickým systémem víry, jenž je často v rozporu se základem jungiánských "psychologických" teorií. Termín "psychologický" jsem dal do uvozovek, protože se domnívám, že tuto masku pro dvacáté století vytvořil Jung záměrně a poněkud klamně, aby učinil svůj vlastní magický, polyteistický, pohanský světový názor přijatelnějším pro sekularizovaný svět, jenž byl navyklý respektovat pouze ty ideje, které měly ale...

  foto: Albert Pinkham Ryder "Loď na moři za měsíční noci", olejomalba na plátně, (14" x 17") "Naše kultura je v dějinách zřejmě první, která je naprosto sekularizovaná. Nejhrozivější je, že sama idea schopnosti tvořit - idea umělce vzdávajícího se světských ambicí a plně oddaného hodnotám, které komerční společnost sama nedokáže vytvořit a nabídnout - už možná přišla o veškerou svou přitažlivost. Kariéry umělců čím dál víc závisí na systému reklam, na zprostředkovatelích a hlavně dobrých a vlivných známostech. Nezajímá nás už nějaký další Albert Pinkham Ryder. Ryder byl totiž samotářský malíř žijící před sto lety, jehož absolutně nezajímali ani peníze, ani pohodlí, ani společenská prestiž. Dokázal žít s třinácti centy na den, doma přespával ve srolovaném koberci a celé noci prochodil po nábřežích pod newyorskými mosty, kde do sebe „vsával měsíční svit“ a pozoroval stíny lodí na vodní hladině. Ryder napsal: „Umělec musí žít, aby maloval, nikoli malovat, aby žil...

  "Příliš se ukvapujeme, považujeme-li své předky šmahem za blázny a náboženské pomatence věřící v kouzla. Vidíme, že ve vztazích к tomuto viditelnému světu byli právě tak rozumní a obezřelí jako my a rozpoznali kdejakou dějinnou nesrovnalost. [...] Gorgony a Hydry, Chiméry - strašlivé příběhy o Celaenovi a Harpyjích - se mohou odrážet v pověrčivém mozku - ale byly tu už předtím. Jde o přepisy, typy - archetypy jsou v nás, věčné. Jak jinak by na nás všechny mohlo mít vliv líčení toho, o čem v bdělém stavu víme, že je falešné? To už od přírody propadáme hrůze z těchto bytostí, neboť známe jejich schopnost působit nám tělesnou újmu? Ale kdeže! Tyto hrůzy jsou mnohem starší. Sahají do časů mimo tělo - bez těla by tudíž byly stejné ... To, že druh strachu, o němž zde pojednáváme, je čistě duchovní - že sílí podle toho, jak je na zemi nehmotný, že převažuje v době našeho nevinného dětství -, jsou obtíže, jejichž řešení by mohlo poskytnout vhled do našeho předzemského bytí a nabídnout p...

  foto: Grande Mosquée de Paris, postavena v letech 1922 - 1926 ( více zde ) V první pořadu se pánové pokusí odpovědět na témata: Muslimové v západní Evropě a jejich přístup k současným progresivistickým tendencím v evropském liberalismu. Soužití a dialog s nemuslimy. Vnímání Západu z pohledu muslimů a naopak. Muslimové o postmoderně.  Pozvání přijali: Lukáš Alí Větrovec (*1987), moravský konvertita k islámu (od 2001), absolvent religionistiky a student islámských nauk. Administrátor vzdělávacího portálu www.e-islam.cz , facebookových stránek Islámské nauky a islám v praxi, youtubového kanálu Minaret Media, instagramového profilu Zlaté rady a twitterového účtu Dobré slovo.   Hakim Amdouni: (*1973) v Tunisku do čecho-tuniské rodiny, žijící od roku 1994 v ČR. Od roku 2015 praktikující muslim a aktivně přispívající k narovnání představ českého veřejného mínění o islámu. Je autorem komunitních přednášek a besed, např. Příběh identity (poznejte svého muslimského souseda),...

  Abdel-Wahab El-messiri (1938 – 2008), egyptský profesor anglické literatury a komparatistiky. Kritik západní moderny a popularizátor tzv. "islámského modernismu". V 50. letech studoval na Alexandrijské univerzitě, později v 60. letech studoval anglickou literaturu a komparatistiku na Kolumbijské univerzitě a dále na Rutgersově univerzitě ve Spojených státech. Po návratu pracoval jako řádný profesor (1979-1983) na Ain shams univerzitě v Káhiře. V 80. letech krátkodobě působil na univerzitách v Saudské Arábii, Kuvajtu a Malajsii. Více zde @Arab Philosophers "Filosofie nového světového řádu"  Abdel-Wahab Elmessiri ”Nový světový řád považuji za vrchol moderny, ale postrádající zcela jakékoli hodnoty. Nový světový řád usiluje o přetvoření světa v jeden velký trh a to vyžaduje zrušení rozdílů mezi všemi lidmi. Z člověka se musí stát nevyčnívající konzument. Naopak jedinec, který si udrží svou integritu, nebude lačně dychtit po konzumu, nebude poslouchat populární hudb...